← Zpět do deníku

Někde mezi zimou a jarem

11.2.2019

Únorový čas je období někde mezi zimou a jarem. Hřejivé slunce začíná nabírat na síle, avšak zima se nevzdává. Zvláště v Jeseníkách, kde se sníh drží někdy až do května. A tak jsi na pár dnů odjel z města do hor, aby ses na sklonku dne rozešel do nekonečných plání. Když slunce pomalu padá za obzor a zmrzlý sníh drží pevně tvoje kroky. Když tě temný les vítá a vítr prohání mraky nad opuštěnými hřbitovy. Vždycky tady hledáváš klid a je jedno, jestli je zrovna zima nebo léto. Láska ke kraji souvisí asi s věkem. Přirozený proces stárnutí, který máme každý zakódovaný v genech. 

4.3.2019

Ospalou krajinou

Ospalá prosincová přehrada. Šedavé mraky přikryly oblohu a brání slunci, aby se svými paprsky dotýkaly hladiny. Vody je v tento zimní čas docela málo. Procházíš po místech, která bývají ...

Číst článek

27.8.2018

Slunce už tolik nehřeje

Celé léto ses toulal krajinou svého srdce. Vítr tě unášel po kamenitých cestách, co se zvedají z hlubokých jesenických údolí, aby na svém konci ve výšinách protnuly modravé nebe. Sledoval...

Číst článek

7.9.2018

Když jsme sledovali podzim

Natáhl jsi ruku a dotkl ses mraků. Vítr je hnal po obloze a tys je chtěl jenom na chvíli zastavit. Nebo alespoň zpomalit, jako čas, který teď utíká taky příliš rychle. Potkali jsme se v j...

Číst článek