V zapomenutém kostele na konci světa
V zapomenutém kostele na konci světa jsme se jedno červnové odpoledne potkali. Celý den pršelo a venku se místo léta ukázal podzim. Půjčili jsme si klíč a večer jsme se do kostela potichu vrátili. Uvnitř byl klid, jenom vítr profukoval škvírami. Z lustrů padalo slabé světlo. Tak akorát, aby nerušilo atmosféru. Sem tam cvakla závěrka fotoaparátu, ale jen tak mimochodem. Ten den přeci o fotky vůbec nešlo.
Čti dál
7.9.2018
Když jsme sledovali podzim
Natáhl jsi ruku a dotkl ses mraků. Vítr je hnal po obloze a tys je chtěl jenom na chvíli zastavit. Nebo alespoň zpomalit, jako čas, který teď utíká taky příliš rychle. Potkali jsme se v j...
Číst článek
31.7.2018
Červencové ohlédnutí
Prázdniny se přehouply do druhé půlky. Venku máme zrovna žhavé období, ideální na to se zavrtat hluboko pod hladinu, nic nedělat a jen tak odpočívat. Zrovna jsem v obležení knih a dobovýc...
Číst článek
8.8.2020
Dobří holubi se prostě vracejí
Stojím v parku. Asi Smetanovy sady. Bělá i Staříč teče kdesi pod Pentagonem a sousoší Vincence Priessnitze mám na dohled. Stejně jako před lety. Slyším řeku a Letní kapelu. Krátký festiv...
Číst článek
30.10.2018
V poryvech podzimního větru
Dny se krátí a hladinu modravého jezera stále častěji čeří poryvy prudkého větru. Prohání se po výšinách a spadané listí točí ve spirále, jako se točí roční období. Ještě nedávno jsi tad...
Číst článek