← Zpět do deníku

Divoké louky v Loukách nad Olší

8.7.2019 Krajina

Z věže opuštěného kostela je překrásný výhled do krajiny. Jako by ses díval nebeským okem do panenského ráje. Ani se nechce zdát, že tady kdysi stály domy. Divoká vegetace prostupuje mezi starými silnicemi, které už nikam nevedou a končí v propadlinách zaplněných spodní vodou. Staré ovocné stromy lemují rozpraskané asfaltové spojnice, jako jediní svědci hranic bývalých lidských sídel. Život se vytratil díky hlubinné těžbě, která nadobro přetrhala kořeny místních obyvatel. 

Zmizela zástavba a Louky se staly útočištěm rybářů, kteří u břehů čekají na své štěstí. Hledej poblíž polských hranic u řeky Olše, někde mezi zaniklým Darkovem, Chotěbuzí, západně pak se Stonavou a Albrechticemi.

15.10.2018

Několik hodin v zóně

Výš už to nejde. Z vrcholu hranolu s názvem Hotel Kladno je nádherný výhled. Tyčí se na hraně údolí Sítenského potoka, pevně ukotvený na nízké horizontální podnoži. Ztratil ses v něm. St...

Číst článek

7.9.2018

Když jsme sledovali podzim

Natáhl jsi ruku a dotkl ses mraků. Vítr je hnal po obloze a tys je chtěl jenom na chvíli zastavit. Nebo alespoň zpomalit, jako čas, který teď utíká taky příliš rychle. Potkali jsme se v j...

Číst článek

4.3.2019

Ospalou krajinou

Ospalá prosincová přehrada. Šedavé mraky přikryly oblohu a brání slunci, aby se svými paprsky dotýkaly hladiny. Vody je v tento zimní čas docela málo. Procházíš po místech, která bývají ...

Číst článek

27.8.2018

Slunce už tolik nehřeje

Celé léto ses toulal krajinou svého srdce. Vítr tě unášel po kamenitých cestách, co se zvedají z hlubokých jesenických údolí, aby na svém konci ve výšinách protnuly modravé nebe. Sledoval...

Číst článek