← Zpět do deníku

Až půjdeš kolem příště, to už bude léto

13.6.2018

Paprsky žhavého jarního slunce pomalu rozehřívají ospalou zimní půdu, ze které se zvedá mlha jako pára nad obřím hrncem napěchovaného travou a tlejícím listí. Sněhová kola se ti rozpouští před očima, když stoupáš po staré a zapomenuté pěšině. Našlapuješ lehce, jako bys hladkými chodidly ždímal mech nasáklý ranní rosou a míříš k osamělému stromu na hraně louky.

Jako bys tu byl poprvé. Tvé srdce jako věrný průvodce posmutnělým Sudetským krajem, které v tento den tluče v zpomaleném rytmu chůze. Ještě pár kroků a budeš u starého statku, ze kterého zbyly od války jenom obvodové zdi a zbytek sklepní klenby. Zahledíš se do krajiny. Uvědomíš si její krásu, kterou jsi nechával dlouhé roky bez povšimnutí. Ten strom se na kopci tyčí jako nějaký starý maják. Stojí tam od nepaměti a vítá šedavé mraky, když plují oblohou. Jeho větve se dotýkají nebes, každým rokem jsou jim blíže. Až půjdeš kolem příště, budou obsypané zeleným listím. To už bude léto.

7.9.2018

Když jsme sledovali podzim

Natáhl jsi ruku a dotkl ses mraků. Vítr je hnal po obloze a tys je chtěl jenom na chvíli zastavit. Nebo alespoň zpomalit, jako čas, který teď utíká taky příliš rychle. Potkali jsme se v j...

Číst článek

26.4.2018

Opuštěným údolím

Na horách roztál sníh. Avšak potoky jsou vyschlé a přehrada zůstává hluboko pod svým dlouhodobým jarním normálem. Vypadá to na teplotně nadprůměrné jaro a tropické léto. Procházíš opuštěn...

Číst článek

9.4.2019

V útrobách temné hráze

Den jako vymalovaný. Na lávce pochodují davy lidí, jako nějací mravenci, kteří míří do svého hnízda. V dálce na hřebenech Jeseníků si zima ještě drží sníh. Bělavé vrcholky svítí na horiz...

Číst článek

3.4.2019

Ledové měsíce nového roku

Zlatavé linie vystřelují z břidlicového valu vzhůru k podvečernímu nebi. Mrazivý vítr čeří hladinu zatopeného lomu a nafoukává sypký sníh do závějí. Tvoje stopy brzo zahladí a krajina bu...

Číst článek