Priessnitz Alois Nebel Tour 2011 v Plzni

oči máš měňavý, ty tě prozradí, zrazená
bejváš přítulná, někdy zlá, zlobivá…

Ráno jsme se počítali a naštěstí dopočítali. Mám toho v žíle asi nejmíň, tak řídím. Dálnice je prázdná. Míjíme Benzinu u Křížů, hraje Pearl Jam, pak Massive Attack. Fakt dobrý. Vždycky mě zajímalo, co poslouchají Priessnitz v autě, když jedou na koncert. Já v autě někdy poslouchám Priessnitz. Plzeň je zvláštní město, když kroužíš po náměstí. Jsou tam jednosměrky, ulice, co tě nasají na začátku a vyplivnou na druhým konci města. Jsme tady brzo, ani moc nebloudíme. Pozdní oběd ve vegetariánský restauraci. Plzeňský pivo z tanku, bez konzervačních přísad. Prej má jinou chuť, ale to já nepoznám. Čekáme na zbytek kapely a já si přehrávám včerejšek…

Klub se postupně zaplňuje. Má dvě patra. Nahoře je balkón jako v divadle. Nemá kóje pro velký hosty, podnikatele ani politiky. V šatně pro muzikanty jsou modrý a žlutý zdi, kde visí vzkazy od kapel pro jiné kapely. Máš pocit, že tu sedělo hodně zajímavých lidí a třeba když tu chvíli zůstaneš, něco z toho na tebe přeskočí. Kdo ví. Začíná intro, začíná Priessnitz a pak už zpívá celý sál. Asi nejvíc za celý turné. Projekce i playlist znám nazpaměť, tak fotím co vidím. Občas z mlhy vyjede vlak. Snažím se fotit, co jiní nefotí. Možná se nesnažím, možná to fakt tak vidím. Možná mi vlaky…

Cesta do Prahy je poklidná. Hraje zase Massive Attack v pomalým rytmu. Wendy to uspává. S Kružíkem, K2 a Zdéňou ještě pokračujeme v nonstop baru, kde mají divný pivo. Barman ho prý nepije. Nakonec u Zdeňka doma zapíjíme úspěšný koncert slivovicí a Peťan se rozpovídal. Když točili kdysi s Davidem Ondříčkem medailon u hrobky Vincenze Priessnitze, začaly se dít divný věci. Obloha se zatáhla a spustila se šílená průtrž. Zvukař dostal pecku od mikrofonu a nikdo nebyl schopen chvíli zůstat uvnitř. Asi se to nemělo stát. Rozdat si karty se záhrobím, není žádná prdel. Co jsou to za světy, který chceme žít? Fascinují mě.

Priessnitz, Plzeň 6. 4. 2011