Krajina na snímcích frýdecko-místeckého fotografa Horkého žije tichým příběhem

Pravidla jsou jednoduchá: žádný fotoaparát ani přesný plán, co vyfotíš nebo napíšeš. Lukáš Horký používá jenom chytrý telefon. Naráží tím na skutečnost, že v dnešní době může fotografovat úplně každý. Několik jeho fotografií můžete nalézt také ve fotogalerii.

Autor se řídí heslem, pokud fotograf chce zachytit autenticitu místa a dané krajiny, musí v ní prostě a jednoduše být. Své fotografie navíc doprovází deníkovými zápisy nebo krátkými textovými úryvky, ve kterých se leckdo může nalézt a skrze ně si může odpovědět na ty stejné skryté otázky.

„Cesta mě volá a slibuje,
že se s lidmi,
které máme rádi,
stejně vždycky setkáme.“

Vzniká tak nevšední spojení obrazu a textu. Projekt byl původně určen pouze pro sociální sítě a blog. Během krátké doby ho začaly sledovat stovky lidí. Nyní má autor přes deset tisíc sledujících na facebooku a tak se rozhodl po bezmála čtyřech letech bilancovat a vydat rozsáhlou publikaci. V knize Příběh krajiny, jak celou koncepci fotograf nazval, jsou příběhy a fotografie uspořádány do chronologického celku.

„I na samém konci světa
může být ráj.“

Lukáš Horký se díky originálnímu konceptu dokumentování krajiny zařadil mezi fotografy, kteří mají masivní vliv na publikum, které má rádo fotky s příběhem, a přesto jeho práce není kýč.

„Kam až dohlédneš…
Jsi všude,
jako vzduch,
který dýchám.“

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/…0210127.html