← Zpět do deníku

Na louky pod bělavé mraky

7.8.2018

Pověsila se mu kolem krku. Hlavu opřela o ramena a zašeptala: „Vezmi mě tam nahoru“ a ukázala prstem skrz pootevřené okno. „Tam na louky, jak jsi o nich vyprávěl.“ Vzduch zahřívalo odpolední slunce a mraky klouzaly líně po obloze. Prohrábla si vlasy a podívala se přímo do očí. „Každý musí někam patřit a já své kořeny našla tady.“ Sesunula se z postele pomalu dolů. Křehká schránka, co hledá sama sebe. 

Vyšli z domu. Mlčky se brodili krajinou a kamenitá cesta je zavedla skoro až k hranici. Sedli si do závětří velkého balíku slámy a dívali se, jak vrcholky hor splývají s nebem. Nedotýkali se. Zatím ještě ne.

3.2.2020

Pod vlivem Venuše

Slunce se přiblížilo březnové rovnodennosti. Světla v krajině sice přibývá, ale tady dole se stmívá vždycky dřív. Paprsky osahávají příkrý svah podél cesty, jako by chtěly rozpůlit kus k...

Číst článek

24.9.2019

Do centra Jeseníku

Předposlední zářijový víkend se potkali všichni příznivci kultury v Jeseníku. Konal se další ročník festivalu divadla, čtení a hudby s názvem Im centrum / V centru, který navazuje na his...

Číst článek