Ohlédnutí za divadelním festivalem Dream Factory 2018
Vzpomínám na Vojtěcha Varyše. Člověka, který mě naučil mít rád divadlo. Naše opilecké rozpravy v pět hodin ráno v olomouckých či ostravských pajzlech připadaly všem kolem nás jako nesmyslné bláboly. Přemýšlím nad nimi zrovna teď. když jedu vlakem z Ostravy do Prahy a třídím fotky z letošního festivalu Dream Factory Ostrava.
V duchu počítám inscenace, který jsem za ty roky viděl a kolik jsem jich fotil. A taky myslím na to, co bych dělal teď, kdybych se z Vojtou nikdy nepotkal.
Čti dál
31.12.2009
Černý trojúhelník
Do severních čech jezdím v posledních letech poměrně často. Zajímá mne krajina, která podobně jako ostravská trpěla devastací životního prostředí. Koncem roku mě zavedly pracovní povinno...
Číst článek1.10.2023
Krásná diskuze v rámci festivalu Kolébka
Díky za krásnou besedu s diskuzí na téma literatura a historie: Spící paměť v Javorníku a skvělý festival Kolébka. Už teď se těším na další ročník.
Číst článek1.6.2023
Když sjetý medvěd netrefí do iglú...
Docela by mě zajímalo, jak zní původní texty finské autorky Rosy Liksom, které jako první v Česku zincenovalo pražské Divadlo Na zábradlí. Smršť nekorektních skečů vzájemně provázaných d...
Číst článek